Dobré rady milovníka vína?

21. listopadu 2010 v 7:15 | richard |  Nedělní literární chvilka

Ano, opravdu dobré

Jak již napovídá nadpis výše, níže půjde o text navazující na recenzi M. Richtera (která vyšla ve Vinařském obzoru č. 11/2010, stejně jako tento text) na knížku z produkce nakladatelství MF "Dobré rady milovníka vína". Jakkoli je totiž autor knihy Dr. Vladimír Železný kontroverzní a polemickou osobností, jedná se publikaci, která by neměla chybět v knihovně žádného milovníka vína.


Vladimír Železný si na několika místech knihy dovoluje napsat to, co si myslí spousta lidí z oboru, ale málokdo si dovolí to vyslovit nebo nedejbože se pod to podepsat. A tak pochopitelně knižní dílko vyvolává přirozenou polemiku; někdy oprávněnou, jindy je důvodem jen špatné pochopení řečeného, totiž napsaného. Autor by se pak jinak nepodivoval nad značením francouzských vín - rozhodně se nejedná o chaos, pokud není uvedena odrůda, stupeň vyzrání či hladina zbytkového cukru: francouzští vinaři předpokládají osvíceného konzumenta který alespoň ví, že bílé víno z Chablis bude (pokud není uvedeno jinak) Chardonnay, červené z Maconnais zase typický Pinot noir a nebo že v AOC Bordeaux bude ve směsce něco Cabernetů, třebas Merlot a bude vždy suchá a cukernatost byla vždy dostatečná natolik, aby víno mělo kýžených 12 až 13,5 % alk. Ke zmiňovaným klasifikacím by se hodilo snad jen doplnit, že dalším tuzemským projektem, který nebyl dotažen do zdárného konce, byla kategorizace viničních tratí, okolo které se angažoval před zhruba deseti lety Ing. Čepička - zde proběhla jen částečně a doposud kvanta kvalitních a pracně posbíraných dat leží bůhvíkde a nemohou tak svojí troškou přispět k odborné práci při tvorbě rodících se apelačních systémů.

K poznámce Miroslava Richtera na téma "Víno se dělá na vinici (str. 113)"
- Vladimír Železný jistě má povědomí o našich původních odrůdách jako je MM, Aur, Pál a nebo Ner, v souvislosti jeho vzletného psaní nad věcí je to z jeho perspektivy bezesporu poměrně marginální záležitost vzhledem k Veltlínům ze Znojemska, Vlašákům z Pálavy a nebo Frankovkám Hustopečské pahorkatiny.
Ze závěru textu předešlého článku je patrné, že pana Richtera asi nejvíce podnítila k recenzi poměrně strohá a dalo by se říci až přehlížející zmínka o vínech z Čech, v porovnání s moravskými, v Železného knize. Richter doslova uvádí: "Nezáleží na množství obdělávaných hektarů vinic ani na hektolitrech vyrobeného vína". Diskutujeme-li o kvalitě konkrétního vína, tak bezesporu nezáleží. Ve všech ostatních aspektech ale ano; vždyť podívejme se na poměrné zastoupení představitelů vinařů ve vinařských institucích, poměrné věnování prostoru v propagačních materiálech a spoustu jiných věcí - všude dominuje Morava a vzhledem k množství produkce je to jistě správně. Kvalita je jiná, též měřitelná věc, a samozřejmě s ní souvisí. Ale nepleťme, jak se říká, koše s baňama.
Je škoda, že autor předchozího textu vyjmenovává jen ty části Železného textů, s nimiž se ihned pouští do polemiky, která bohužel spíše vyznívá defenzivně. V knize totiž dle mého názoru převažují kladné aspekty, zejména z oblasti vína jako kulturního nápoje se značným kontextuálním přesahem. To, že ony "dobré rady milovníka vína" mnohdy poučují, už vyplývá z autorovy osobnosti, která je výrazně sebejistá, trochu sebestředná, nadprůměrně inteligentní, značně výřečná a velmi sečtělá. Na vysoce erudovaný vinařský text to sice nestačí, ale jím si kniha nedělá ambice být. Některé texty z ní vycházely jako vinné sloupky snad s týdenní periodicitou v jednom deníku. Svému názvu ale dopovídá poměrně přesně. Ti z milovníků vín, kteří si večer v pohodlí domova a u sedmičky dobrého vína rádi přečtou nějakou literaturu zasvěcenou o víně, z níž si rozšíří své vinařské obzory, jistě po knize sáhnou. Vždyť kupříkladu taková stať o vhodné době k otevření vína, o teplotě podávání vína o sklenicích či už samotném ochutnávání osvětí mnohé začínající i pokročilejší milovníky vína. Několik statí v některých svých částech také kromě tuzemska zabrousí informačně i do vinařského světa, což je jedině dobře. Rozsah a hloubka cizozemských statí ukazují na to, že ačkoli je autor zakladatel vinařské firmy na Moravě, mnohé zahraničí má projeto a přechutnáno asi lépe než jednotlivé moravské podoblasti. Ovšem oblast, ve které Železný exceluje, je víno a jeho pojetí v křesťanské a židovské kultuře - dvě závěrečné kapitoly lehce upomínají na kdysi v polovině 20. Století vydanou knihu "Réva a víno v Bibli", která je doplněna o postřehy z judaistické kultury. Dalo by se pomalu hádat, že autor má téma rozpracováno a jednou přijde na knihkupecký pult samostatná kniha zabývající se tímto tématem…
Vladimír železný je poutavý vypravěč. Jindy suchopárné téma podává šťavnatě a s potřebnou dávkou spádu. Někoho uchvátí a strhne, jiný se naštve, že je poučován o něčem, co ví lépe sám. Nebojím se ale, že své čtenáře si kniha nenajde.

Richard Stávek
 


Komentáře

1 p.j. p.j. | 22. listopadu 2010 v 11:54 | Reagovat

Knihou jsem tedy jen listoval a nedávno jsem dostal ke shlédnutí asi deset listů xerokopií, co prý tomu říkám. Uznávám, že ve své době sem Dr. Železný přinášel mnoho osvěty do kultury vyššího nazírání na víno. Na druhou stranu, to, co jsem měl možnost z té knihy přečíst, už mi přišlo spíš omílání téhož, v podstatě nic, co by se během těch pěti let (tehdy jsem to nadšeně hltal tuším v Lidovkách a v různých interview) nestalo součástí běžně přijímaných obecných pravd. Takže má první výtka. přijde mi to zrecyklované a dnes už ne tak revoluční. Zrecyklovaná je i historka o tom, jak si Olivier Leflaive sednul na zadek z Pinotu noir 1999 z Tanzbergu. Tehdy jsem nelitoval nemalých peněz a toto víno jsem si sehnal a s přáteli, kteří znají burgundské pinoty, jsme to zdegustovali a na zadek jsme si nesedli. Bylo to ploché, přezrálé, nasládlé, bez kyselinky, bez finesy. Vůbec jeho fabulace o tom, že Pálava je druhé Burgundsko jsou jasná lež jako věž. Že je na Pálavě vápenec je samozřejmě ve srovnání se zbytkem Jižní Moravy (položené vesměs na kombinaci černozem/spraš) plus, ale vápenec není všechno (na vápenci je většina Francie, Bulharsko atd. - přesto je Burgundsko jen jedno) a není vápenec jako vápenec (ten na Pálalvě je geologicky mladší). Našel bych dalších deset rozdílů, proč Pálava není Burgundsko, ale nezní to tak podmanivě jako hlas pana doktora. Dr. Železný je chytrý pán, hodně toho četl, viděl i chutnal. Co mu mám ale za zlé, je to, jakým až lstivým způsobem s tím zachází, jak mentorsky nás poučuje o věcech, které mnohdy nejsou tak jednoznačné, jak se nám snaží prezentovat, a jak dokáže dovedně mísit pravdu s polpravdou a hypotézou tak, jak se hodí do krámu jemu a hlavně Tanzbergu. Na mne tohle čouhalo snad z každého druhého odstavce: Pálavě/Anenskému vrchu/Turoldu/sektům z Bavor se široko daleko nic nevyrovná, nebuďte tak hloupí a nepijte "bohemku". A opakuje to tak často, dokud to čtenář nevezme za své a nebude papouškovat dál. Jeho kritika socialistického vinařství je samozřejmě oprávněná a prolamuje zdejší korektní mlčení o této době (alespoň dokud nevymřou ti, kdo za to můžou), ovšem nadhled už chybí v zhodnocení toho, co by mělo zdejší vinařství pozvednout. Nepřekvapuje, že to je přesně to, jak to dělá Tanzberg, nepřekvapuje, že Dr. Železný obhajuje řízené kvašení, byť si sám musí být vědom, že velká vína Burgundska ke kterému vzhlíží, tak dělaná nejsou, neb by jim to ubralo minimálně na dlouhověkosti a komplexitě, neřku-li, jak tato technologie stírá terroir a globalizuje. Stejně tak se nedočkáme polemiky na téma selektovaných kvasinek (aspoň v mých xerokopiích o tom nebylo ni slova), nejspíš proto, že plivat do Tanzbergovského hnízda by nebylo taktické. Takže z mého hlediska jsou rady možná vesměs i dobré, ale jestliže jsou nestrannost a nadhled rádce takto znevěrohodněny, viděl bych to celé raději jako blogovou sekci na webu Tanzbergu než pod stromečkem nadšeného vínomilce-začátečníka. Dobré rady ano, ale ne o vysavačích od prodejce vysavačů :-)

2 Kamil Havlík Kamil Havlík | 25. listopadu 2010 v 13:25 | Reagovat

Hm, xeroxové kopie knihy? Porušení autorského zákona, jinak řečeno zlodějina.
Knihu jsem nečetl a nemám na to názor, ale kritizovat něco dle deseti okopírovaných stran, a vytvářet takovéto soudy, to je teda mazec. Nenávist? Nesoudnost? Zloděj křičí chyťe zloděje?

3 p.j. p.j. | 29. listopadu 2010 v 13:37 | Reagovat

No, jak jsem psal, já tu knihu nexeroxoval, ty stránky mi byly nabídnuty, abych to posoudil. Přečetl jsem je, odepsal jsem, co si o tom soukromě myslím, a zničil. Takže já zloděj nejsem. Ani jsem nepsal, že pan Železný je zloděj. Napsal jsem, co konkrétně mi na textu, který jsem četl, vadí. Je na tom něco špatného, či snad nezákonného? Jinak celkem nic proti panu Železnému nemám, jeho texty jsem do té doby četl spíš se zájmem.

4 p.j. p.j. | 30. listopadu 2010 v 9:49 | Reagovat

ještě jsem si tak cestou domů říkal, jestli opravdu Vy, Kamile Havlíku, jste nikdy v životě žádnou knihu nebo časopis nebo noviny neofotil, nenaskenoval. Asi takoví lidé existujou (já tedy ze svého okolí nikoho takového neznám), asi jako existujou lidi, kteří nikdy v životě nezalhali. Každopádně je to ve zdejších poměrech rarita, tak bych rád někoho takového konkrétního poznal.

5 Petr Nečtinec Petr Nečtinec | 3. prosince 2010 v 11:05 | Reagovat

"Kdysi nadějné vinařství Tanzberg Mikulov dosud (2009) vygenerovalo kumulovanou ztrátu 126 milionů."

6 inexpensive wedding dresses inexpensive wedding dresses | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 11:09 | Reagovat

Remarkable post as well as convenient in order to figure out description. Exactly how can We start gaining authorization in order to put up element from the document during my coming bulletin? Providing good credit score for you the actual creator as well as url towards the websites wouldn't be considered a challenge.
http://www.speakdress.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama